Zlatý míč

Barunce

V korunách ztracený zlatý míč leží.

Kdo ho tam vyhodil?

Proč větve ho střeží?

Jak nezralé jablko se zachytil.

Nehne se. Nepadá.

Ač větve se hýbají, skřípou,

jen k zemi skrze listy září,

sám raněn temnou slepotou.

Sám sebe oslnil svým jasem.

Je slepec. Nemůže být spasen.

Světlo vždy zůstane v jeho blízkosti.

Zatmění nezná, to říci chci.

Věčně míč svítí skrze listy.

Jeho jas zlatý, oslnivě čistý.

A můžem se snažit, jak nejvíc chcem,

ten nikdy nespadne z oblohy v zem.